Blood on your hands
20. srpna 2010 v 0:42 | L.o.u | ...My World...Tákžé..můj minulý příběh měl velký ohlas (2 komentáře) a proto jsem se rozhodla napsat další. :D Děkuju moc líďos který to četli a okomentovali :)
Probudil ho proud ledové vody. Ani si ještě nestihl uvědomit kde je a co se vlastně stalo. Seděl opřený o sloup, ruce za zády a svázané drsným provazem. Vedle něho dopadl prázdný železný kýbl. Pomalu zvedal hlavu. Ty boty matně poznával, stejně tak černé kalhoty a když se dostal až nahoru k obličeji, jen nevěřícně vydechl. Co to..? Mlč. Zasyčela a dala mu pěstí do nosu, ze kterého okamžitě začal téct proud krve. Byl ve staré stodole. Kolem se válela sláma a dívka která ho svázala šla do kouta pro vidle. Ježiši..Samanto! Už je to rok! Zařval. Nemůžeš se s tím prostě smířit? Seš cvok slyšíš? Seš CVOK! Černovlasá dívka se usmívala a šla s vidlemi pořád blíž. Odkopl si mě jako kus hadru kvůli tý děvce. Jako bych pro tebe nic neznamenala..Pro mě seš mrtvej. A teď poznáš i ty jaký to je když ti někdo umře ty hajzle. Jared zvedl hlavu. Prosím odlož ty vidle a rozvaž..kopla ho botou s železnou špičkou do brady, ale né tak moc aby ztratil vědomí. Čemu si nerozumněl na sklapni? Promiň. Omlouvám se za to všechno, říkal pološeptem zatímco na jazyku cítil kovovou chuť krve. Prosím, odvaž mě. Ale tady nejde o tebe Jarede. Sehla se přímo k němu. Dívala se přímo do jeho očí a pohladila po tváři. Ucukl. Ty jsi to ještě nepochopil že jo. Poté se s hlasitým křupnutím podlahy zvedla a odešla někam za něj na druhou stranu stodoly. Do té doby neměl muž ani tušení co je na druhé straně, dokud neuslyšel pláč. Prosím, nech mě. Emily? EMILY! Zařval. Jare..bylo ticho. Nech jí! Emily? Chtěl zakřičet ale skrz sevřené hrdlo se nedostala ven ani hláska. Emily..miluji tě, prosím neubližuj jí Samanto, zašeptal. Tohle je jen mezi náma. Samantiny kroky se přibližovaly. Vedle jeho nohou dopadli zkrvavené vidle. Tekly mu slzy a pořád dokola opakoval její jméno. Emily, Emily..šepot se nesl stodolou. Kromě jeho slov bylo naprosté ticho. Zabiju tě ty děvko! Zařval do prázdna. Slzy nepřestávaly téct. Zabij mě radši taky. Chtěl vidět co je za ním, ale bál se. Blbost..Em přece žije..jeho Em ho za chvíli příjde rozvázat..nemohl jí ztratit, prosím ať přežije, opakoval tiše. Ne. Žij s tím. A neboj, někomu řeknu že jsi tady. Ozvala se tichá ale dobře slyšitelná chladná odpověď. Sbohem Jarede. A nezapomeň..můžeš vinit jenom sám sebe. Dveře stodoly se se skřípěním zabouchly a už bylo slyšet jen tiché Emily..
Jop. Na happyendy si moc nepotrpim :D Budu ráda za jakýkoli komentář;)
Trading yesterday-Love song requiem
Komentáře
Ne,ne,ne, jednou jsem příběh psala a po asi 20-ti stránkách mi došlo, že to bylo extrémně nudný... Tohle není nic pro mě,ačkoliv kecat k tomu blbosti umim skvěle...
Mě stačí, že si něco pořádnýho,dojemnýho a pochmurnýho přečtu tady u tebe... :) ![]()
Řeknu jen: Páni, ty máš fantazii! Dobrý ;)
Opět nádherný příběh... jenom prosím pro lepší orientaci používej uvozovky u přímé řeči...
měla jsem problémy pochopit, co kdo říká a co se děje jinak..
Dík
no jako.. docela síla.... nevím, co víc napsat.. píšeš prostě děsně dobře!
![]()






Tenhle styl, kterým píšeš povídky, nebo příběhy se mi líbí.Fandím tomu,když zbytečně nepopisuješ,že na hodině visely hodiny ve tvaru kovadliny (ne že bys to někdy psala,pokud vím
), líbí se mi krátký,úderný věty. Ani obsahově a dějově nejsou nejasnosti... Ne,nejsem kritik a psaní mi nikdy nešlo, ale když to srovnám s povídkama,který jsem od jinejch autorů četla, líbí se mi to.Moc.Bude další?
:)