close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

When the levee break

21. srpna 2010 v 20:40 | L.o.u |  ...My World...
Další z příběhů. Tentokrát mám v úmyslu něco happyendovnějšího, ale jak to dopadne nevim :D

Jedině ve skříni bylo bezpečno. Seděla pod kabáty, osmileté děvče s dlaněmi přitisknutými na uších. Tenký vzlykající hlásek se rozléhal pokojem. Přitáhla kolena pod bradu a snažila se zpívat si. Nepomáhalo to. Zvuky z obýváku byli stále hlasitější. Už tu bezmoc nemohla vydržet. Srdce jí hlasitě tlouklo, těžce dýchala, když se dveře skříně otevřeli. Pojď zlato, musíme jít. Viděla jen záplavu dlouhých blond vlasů a zaplavila jí naděje, když ta slova uslyšela. Matka jí chytla za ruku a táhla pryč. Neboj se zlatíčko, bude to dobrý, utěšovala malou Jessicu. Kam si myslíš že deš? Ozval se hlas. Ty svině..zustaneš tady. V obýváku stál její otec. Sotva chodil, všude byl cítit alkohol. Běž, honem. Postrčila děvčátko žena a otočila se k muži. Nech nás. SLYŠÍŠ?! Ty děvko! Neslyšelas? Ty nikam NEJDEŠ! Vrhl se na ní a vrazil ženě facku. Blond vlasy jí padly do obličeje, její výraz nebylo vidět. Zatřásla hlavou a ani se nepohnula. Sbohem Derecku. Vrazil jí ještě jednou. Tentokrát se žena zapotácela a upadla. Kromě zdvihajícího hrudníku se její tělo nehýbalo. Mami! Zavřískla Jess, přiběhla k matce a třásla s ní. Prosím, probuď se, mami. Jessico pojď sem, slyšela otce. Pojď k tátovi. Vyděšená dívka couvala do kouta. Pojď sem Jess, neboj se..
Neměla kam dál couvnout. Ruce se letmo dotýkali zdi a vyděšeně lapala po dechu. Polkla a zavřela oči. Ozval se výstřel. Okamžitě je zase otevřela. Její otec, s nepřítomným výrazem a s pramínkem karmínové krve tekoucí z jeho úst se sesunul k zemi. Vzduch byl cítit něčím, co dívka dosud neznala. Střelný prach. Potom v místnosti nastalo naprosté ticho. Její matka odložila zbraň a šla obejmout dcerku. Měla napůl odhodlaný a napůl vyděšený výraz. Už je to dobré Jess. Už všechno bude v pořádku zlatíčko. Nikdy nám už neublíží. Chytla jí za ruku a vytáhla z domu. Pojď, pojedeme pryč, řekla s utěšujícím úsměvem.

Trading yesterday-For you only

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lenka Lenka | Web | 21. srpna 2010 v 21:35 | Reagovat

u mě je vyhodnocení =)

2 stranger-girl stranger-girl | Web | 21. srpna 2010 v 21:56 | Reagovat

když jsem si přečetla, že to bude happyendové, čekala jsem naivně něco optimistického :D Ale tak jako tak je to zajímavé, pěkné.. :)

3 Lenka Lenka | Web | 21. srpna 2010 v 21:57 | Reagovat

není zač =)..až bude další zadání dám vědět ;)

4 Áťa Áťa | Web | 21. srpna 2010 v 22:54 | Reagovat

Jéj.. konečně něco, po čem má člověk pocit,že ty hrdinové byli správný... Nice,nice,nice.

5 Čokoℓádová žabka Čokoℓádová žabka | Web | 22. srpna 2010 v 12:29 | Reagovat

Umíš dobře psát. Líbí se mi to ;)

6 Lola Lola | Web | 27. května 2011 v 21:32 | Reagovat

No ty bláho.. no dobré ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama