Hello sunshines;)
Asi už bych měla dopsat tu story, co? :D Jojo. Už jdu na to:)
Doufám, že to bude aspoň trochu ke čtení:P
*
Muž objímal holčičku ve špinavých zašedých šatech a z koutků očí mu stékaly slzy. Snažil se vysvětlit, proč svojí malou sestřičku ani maminku už nikdy neuvidí. Víš, tvoje sestřička už tu není. Šla do nebe. Naklonil se k ní, aby jí viděl do obličeje. Měla ušpiněné tváře. A co maminka? Můžu jí vidět? Ne, zlatíčko. Ona..ona půjde za tvojí sestřičkou a bude na ní dávat pozor. Dívka začala plakat. Chtěla bych jí vidět. Prosím! Naposledy! Prosím tati, na chvilku. Muž se snažil potlačit slzy. promiň zlatíčko. Nejde to. Počkej tady, za chvíli jsem zpátky.
Chtěl znát odpověď, proč jí tohle musí vysvětlovat. Vyběhl z domu a šel směrem k náměstí. Nad jeho hlavou přelétl modrý ptáček. Stihl to. Žena v bílých roztrhaných šatech měla ještě poslední minuty života. Vyběhl po schodech a stáhl jí oprátku z hlavy. Dav začal křičet a nadávat.
Musím vědět, proč jsi to udělala. Chladně a nenávistně zašeptal. Žena se mu smutně zadívala přímo do očí. Šlo poznat, že právě ona toho lituje nejvíce. Chtěla jsem jí toho ušetřit. Zemřela by v bolestech. Já..já...její hlas přecházel ve vzlyky. Přišla jsem domů a..říkal jsi, že potravu máme sotva pro dva a peníze nám došli. Zemřela by hlady! Tak jsem jí zakryla rukou ústa a..a...žena zavřela oči. Bylo to pro ní lepší. Kapka slané vody jí stekla po zašpiněné tváři a vpila se do rtů. Otočila hlavu a už se na muže nepodívala.
Našli by jsme jinou možnost! Něco by jsme určitě vymysleli! Muž jí vzal za ramena a drsně s ní zacloumal.
Myslíš, že kdyby tu byla jiná, jakákoli možnost,
Nezkusila bych jí? Dala bych cokoli, aby se to nestalo. Kéž bych to dítě neměla. Žena zvedla oči a pousmála se. Neboj, řekla už klidným vyrovnaným hlasem. Dohlídnu, aby už nikdo z naší rodiny neměl víc dětí, než dokáže uživit.
Nezkusila bych jí? Dala bych cokoli, aby se to nestalo. Kéž bych to dítě neměla. Žena zvedla oči a pousmála se. Neboj, řekla už klidným vyrovnaným hlasem. Dohlídnu, aby už nikdo z naší rodiny neměl víc dětí, než dokáže uživit.
Muž se na ní s opovržením zadíval, vzal do ruky oprátku, nasadil jí zpátky na její hlavu a s vrzáním sestoupil dolů. Žena zvedla zelené oči k nebi. její poslední myšlenky patřily dcerce kterou neuvidí vyrůstat, manželovi který se jí zřekl a dítěti, které myslela že zachránila. A pak její srdce přestalo tlouct.
Den 3.
Minulo odpoledne a začalo se stmívat. Lampy ve Skořicové ulici už svítily. Až na jednu. Ta problikla a zhasla. Tessa otevřela zelené oči. Celé odpoledne zaspala. Ve škole teď toho bylo moc a předstírání úsměvů, naštvanosti i smutku jí už lezlo krkem. Nejraději by všechno hodila za hlavu. Nechtěla už všechno hrát. Chtěla opravdu něco cítit. Rozlámaná došla ke kuchyňské lince a postavila vodu na kafe. Ozval se dětský pláč a klování do skla. Toho ptáka vážně zabiju, pomyslela si. Znuděně došla k postýlce, něžně vyndala sestřičku, houpala jí.
Pššš, Jessinko. Dítě opět usnulo. Cvak. Voda se dovařila. Tess nalila vodu do hrnku a ten postavila vedle už docela velké hromádky nezaplacených účtú. Byli na tom špatně. Dokonce hrozila exekuce. Její matka neměla žádné sourozence a jiní příbuzní byli opravdu vzdálení.
Z obýváků se ozvalo dětské vyjeknutí a pak bylo ticho.
Tessino srdce se na chviličku strachem zastavilo. a vyběhla z kuchyně. Jess nebyla v postýlce. Všude ticho a dítě nikde. Jessi?
Začínala být hysterická. JESS?!
Nakonec koupelna. Vedle vany stála žena. Černé vlasy jí kontrastovaly s bledou kůží a špinavými, roztrhanými bílými šaty. S láskou držela dítě v rukou. Maličká, bude to lepší.
Tentokrát měla Tess v něčem jasno. Tohle nebyl sen, ani halucinace.
Co..
Bude to lepší, bledá ruka už se natahovala k miminku. Né!
Dívka nevěděla co dělat a tak se rozeběhla k ní.
Žena i s Jess zmizela.
Tessa zakopla o shrnutou podložku když se snažila zabrzdit. Padla hlavou přímo na kraj vany.
Minuty ubíhaly, dívka stále ležela na zemi. Nechtěla vstát. Pro ní to byla spíš úleva. Cítila, jak jí něco stéká po spánku a tělem se jí rozlévá příjemný chlad. V zelených očích něco pomalu vyhasínalo. Její sestřička bude v pořádku. Nevěděla jak to ví, ale bylo to tak jisté. Co jí mrzelo, že už nikdy nepřivoní k jejím vláskům a nepochová v náručí. To byl jediný důvod slané kapky na jejím obličeji.
*
Ve vedlejším pokoji zatím bledá postava ukládala plakající miminko zpátky do postýlky. Teď už to bude lepší. Usmála se a její stín zmizel.
*
Ta jedna jediná lampa ve Skořicové ulici, která nefungovala blikla a její světlo zalilo malý rodinný domek. Kdo pozorně sledoval, mohl si všimnout teď už dvou malých modrých ptáčků poletujících kolem.
*
No. Je to dost divný, nepřehledný a kdyby vám to nedávalo smysl, napište :D Tohle sem zvoralá. Jinak budu vděčná za jakékoli komentáře:) Jinak pro mě je úspěch už jenom to, že jste to dočetli do konce.






Nemám absolutní ponětí, co tam dělá ten text před nápisem "den 3.",ale tak... to je jedno. Občas mi něco dýlejc docvakává

Tyjo, tak kdo byla ta bledá holka? Proč vzala Jess? Vím, že je to asi cílený,ale tyjo... ženiální