close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

In the fog-The silent night

4. prosince 2010 v 15:26 | L.o.u |  ...My World...
Hi guys;)
Pokráčko od minula. Doufám, že se bude líbit:) Prosím, kdyby jste měli chuť si to přečíst (to se nejspíš nestane) napište mi kritiku, budu moc ráda:) A pusťte si k tomu mjúzik:P
Jo! A pro NeÁjináře: v mlze-Tichá noc
***
Mlha kolem nich byla hodinu od hodiny čím dál tím hustší. Jako zeď. Ale nebyla to jediná zeď kterou kolem sebe měli.
Ruby už asi po desáté obcházela strom. Mike přešlapoval na místě a sledoval Jasona. Ten seděl u své ženy a objímal jí, protože v rukou stále ještě držela medvídka a snažila se zastavit pláč.
Zachrchlala do ticha: ať už to přestane! Prosím! Ať tím myslela cokoli, slyšely to jen oni dva.
A ono to přestalo. V tom momentě si Meg otřela oči a radši se schovala Jasonovi ještě na chvíli do náručí  protože pláč malého dítěte už sice nebyl slyšet,ale v jejich uších se jeho ozvěna rozléhala dál. Jason držel kamennou tvář kvůli své ženě ale vduchu si promítal poslední dny jejich života, kdy ještě byli šťastní.
*
Teď napjal uši Mike. V naprostém tichu se rozezněla kytara. Písnička, kterou tolik nenáviděl, ale hrál jí stále znova a každý tón se mu zavrtával do hlavy. Připomínala mu . Až tohle skončí, až se odtud dostanou, všechno řekne. Jak nenávidí za to co mu udělala, jak moc by jí chtěl ublížit. Mike byl hodný člověk a dobrý přítel, ale ona ho změnila.  Nevěděl, jestli by mu nějak pomohlo, kdyby viděl trpět, kříčet, svírat se na zemi v bolestech, ale přál si to. Moc si to přál. A proto musel vypadnout. nelíbilo se mu na co myslí před spaním. Chtěl aby jí zůstala jen bolest a nenávist jako jemu. Pryč z tohohle hnusnýho města.
Přešel k Ruby.
*
Slyšíš to? Zavrtěla hlavou. Tóny byly tak hlasité. Musela to slyšet.
Vážně ne?
Ne. Vůbec nic. Začal foukat vítr.
Auu! Ruby si zakryla tvář. Co se stalo? Všichni tři se vyděšeně koukli na dívku. Ta zvedla hlavu a ohmatávala si na tváři tenkou ranku, jako by jí něco švihlo. Možná větvička stromu.
 Co to...?
Mezi hnědými listy se něco zablesklo.
Mike se sehnul a zvedl to z promrzlé země. Byla to kytarová struna. Ještě trošku od dívčiny krve. V tu chvíli to Meg už nevydržela, vstala a šla rovnou do mlhy. Dost! Nic z toho nedává smysl! Ten...strom, mlha, ty zvuky?! Jdu domů! Zaslechli vzdalující se slova. Jason běžel za ní a snažil se jí zastavit. Za chvíli utichly i jeho kroky.
Mlha ještě zhoustla a ochladilo se.
Mike s Ruby si sedli pod strom a opřeli si hlavy o kůru.
Nechápu to. Co se děje? Jak dlouho tu jsme? Mike se podíval na hodinky, ale ty se už před dlouhou dobou zastavili. Navíc tu nebyl signál. Bezvadný. Byl nervózní. Z těch zvuků, mlhy. A z toho stromu. Nedokázal si vysvětlit proč se na něj pořád musí dívat a držet se blízko něj. Nechápal, jak mohla Meg odejít. Musel tady zůstat. S Ruby. Sedět a čekat až něco příjde, něco se změní.
Všiml si jak Ruby zvedla hlavu. Pootevřela ústa a stoupla si. Taky něco slyšela.
Co je?
Já...já..bylo vidět jak moc je zmatená a přísahal by, že na setinku vteřiny se jí obličejem mihl výraz plný bolesti. Ale ten okamžitě skryla, otočila se k němu...taky už to slyším. Její hlas se třásl.
Co slyšíš..?
Ty...slova...vyčítá mi to...téměř šeptala. Po tváři jí stékaly slzy.
Popošla pár kroků a začala mluvit do vzduchu. Omlouvat se někomu, koho neviděl a ani neslyšel.
Moc mě to mrzí...ale..já za to nemůžu! Já tě nenutila abys to udělal?! Její dech se zrychlil a zmizeli i poslední zbytky sebeovládání.
JÁ TĚ NENUTILA...auu! Přitiskla si ruce na uši, bolestivě vyjekla. Mike jí v čas chytnul před dopadem na zem. Ztratila vědomí. Ruby...Ruby!
Přesně před 17-ti lety se v místní nemocnici narodil chlapec. Dostal jméno Patrik, po svém dědečkovi. Vyrostl z něj milý a hodný chlapec, ale trošku labilní. U opačného pohlaví se mu moc nedařilo a každá ho po čase odkopla. Proto byl čím dál tím zoufalejší a zoufalejší. Až narazil na Ruby, které připadal úžasný. To se po pár schůzkách ale změnilo a on už jí nedal pokoj. Pořád s ní chtěl být, každou volnou chvilku jí volal, psal a ona už to nemohla snést, chtěla mít volnost.
O Štědrý Den téhož roku, když slavila s rodinou, přišel k ní. Nepochopil, že s ním teď nechce být. Nechápal, proč se na něj naštvala a nechtěl odejít bez vysvětlení. V dívce, ve které vřel už nějkou dobu vztek se něco zlomilo a začala na něj ječet ať jí dá pokoj. Ať už jí nikdy nevolá a odejde. Rozbrečel se a řekl jí, že jí miluje a že jestli ho nechá odejít, zabije se. To jí ale ještě víc rozzuřilo a zabouchla mu před nosem.
O pár hodin později stál Patrik na okenní římse a litoval se. Přemýšlel o svém životě a nakonec rozpřáhl ruce, zavřel oči a nechal své tělo spadnout doprostřed sezam street. Poslední jeho myšlenky patřily a koledě tichá noc která se ozývala z některého z okolních bytů.  
Ruby se o tom dozvěděla druhý den ráno. Od té doby si to nepřestala vyčítat a užíralo jí to zevnitř. Každý den se probouzela s nesnesitelnou bolestí a chtěla odejít. Pryč z města, začít znovu. Nový život kde Patrik nikdy neexistoval.
*
Všude se rozhostilo ticho. Tíživé dusno. Takové to ticho, kdy víte, že se každou chvíli něco stane. A ta chvíle právě teď přišla.
Ruby se probudila. Uff, díkybohu. Mike jí přidržoval kdyby náhodou opět omdlela. Vidíš to? Zadívala se někam za něj.
Co..?
Ta fontánka...předtím přece nebyla vidět! Ani támhleto ne...mlha konečně mizí!
Usmála se a vyběhla na cestu. Branka ven.
Počkej Ruby! Mike jí následoval. V dálce viděl Dívku jak se zastavila a rozhlédla se. Něco se mu na tom nezdálo. Ruby? Doběhl jí a zalapal po dechu. Celým jeho tělem projel chlad a nemohl se ani hnout. Krev proudila rychleji a slyšel tlukot dívčina i vlastního srdce. Tak nahlas.
Co to sakra...?
Kolem nich byla jen promrzlá, sněhem pokrytá půda. Po vesnici, Meg a Jasonovi nikde ani stopy.
Konec druhý části;)
Opět podle ohlasu se rozhodnu jestli bude nějaká třetí:D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Žabinka z čokolády Žabinka z čokolády | Web | 4. prosince 2010 v 21:14 | Reagovat

Nemám slov! Báječné!

2 Lola Lola | Web | 5. prosince 2010 v 14:58 | Reagovat

Musí být pokračování! když už jsem se pustila do toho čtení, tak chci vedět, jak to dopadne, protože je to skvělé! ;-) Plus ta písnička k tomu ♥.. :D

3 stranger-girl stranger-girl | Web | 5. prosince 2010 v 17:36 | Reagovat

Ta písnička k tomu dokonale sedííí.. Chci pokračování.. Prostě chci! :D

4 Áťa Áťa | Web | 6. prosince 2010 v 22:12 | Reagovat

Pokračování, prosíííím... Když kritika... ehm, projela bych si i/y, páč jsem ti našla kopici hrubek v češtině, ale... nechceš to hodit třeba do školních novin, nebo tak něco? Je to fakt moc dobrá povídka a myslím, že nebudu sama, komu se ta povídka nehorázně líbí... :) Tady na blogu o ní ví jen pár lidí, což je podle mě trochu škoda, protože máš talent... :-) ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama