Hi guys;)
Na tejden ode mě budete mít klid.
Odjíždim na hory.
Sbohem končetiny.
Cestovní horečka.
Se nedostavila.
Bohužel nemám ani normální horečku. Ani jsem si nic nezlomila.
To mě rovnou můžete probodnout lyží.
Shit.
Miluju hory. Miluju lyžování. Miluju promočený ponožky, drkotající zuby a zábavný kolektivní hry.
A miluju ironii.
Já vim, nejspíš to přehánim, ale když o horách začala učitelka v září mluvit, přísahala jsem si, že za ŽÁDNÝCH okolností..hory už nikdy víc.
A teď...
No. Užijte si své vyhřáté postýlky, bez-rampouchový nos a hodiny matiky, který bych za lyžák klidně měnila. Až tak moc tam nechci. Možná ještě přihodím, nějakej příběh před odjezdem:) tak pište komentáře, ať mám pak co číst.
Bye guys;)






Na LYŽÁK (resp. oba) jsem se těšila asi tak jako ty. A vždycky, vždycky to stálo za to.
Například když se polovina třídy hodila marod "že na ty běžky fakt nepůjdem", zůstali jsme na chatě a vzájemně se otravovali.
Jó, to byly časy...
Sakra. Moc sentimentu. Moc melancholie. Fuj.
Tak šťastnou cestu a don't worry, užiješ si to.