close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

The lake

20. března 2011 v 14:51 | L.o.u |  ...My World...
Hi guys;)
Už musim vážně vymyslet jiný oslovení.
Ráda za kritiku..x)
Písnička dole-Damien Rice- 9 crimes
*
Břehy toho jezera byli pokryté jílem a blátem. Muž se každou chvíli zabořil a vrávoral. Až se zastavil před klidnou hladinou a unaveně lapal po dechu. Uprostřed toho jezera tušil osobu. Na malé loďce, na přídi. A jediným zvukem bylo pádlo tiše roztínající vodu.
Muž netrpělivě čekal a natahoval krk k loďce. Tma, ticho a ten zvláštní až mrtvý klid kolem něj způsobovaly otupělost. začínalo mu být jedno, kde je, dokonce ztrácel přehled o čase a důvod, proč je na tomto místě. Postava na loďce připlula až k němu a beze slova čekala až muž nastoupí.
Ten na ní chvíli zíral, pak jednou nohou nastoupil do pramice. Pak oběma. Něco mu říkalo ať to udělá, že tak je to správně. Tak to udělej, hlásek tiše šeptal. Jako loutka. Přivázaný na provázcích. Dřevo už bylo strouchnivělé a osoba opět začala pádlovat. nechápal, proč se na začátku tak bál. Vždyť nebylo čeho. Rozhlížel se kolem, ale viděl jen vodu.
*
Pádlo se zaseklo. Byli na mělčině. Osoba uvázala loďku zrezlým řetězem a vyskočila. Pak rukou pokynula i muži. Vystup si, jsme tady.
Už-už vystupoval. Jednou nohou došlápl na betonovou cestu. V tu chvíli se loďka začala kolébat a on ztratil rovnováhu. Přepadl přes okraj přímo do studené vody. Nestihl se nadechnout a potápěl se níž a níž.
Snažil se vyplavat, oči upínající nahoru. Bezmocnost. Ať dělal cokoli..klesal ke dnu. Černá vodní hladina se opět uzavřela. Zavíral oči a jediné co cítil byl chlad.
*
Otřásl se. Jakoby jeho tělem projel elektrický proud. A kolem najednou všude světlo. Bodalo ho do očí. A vzduch. Zhluboka se nadechl a rozkoukal. Nad ním se skláněla rozmazaná osoba v červeném a něco nesrozumitelně mumlala. Na něj, možná.
Vzpomněl si. V tu vteřinu si to uvědomil. Všechno, co se kolem něj děje. Našli mě v čas.
Opět uvnitř pocítil tu bodavou bolest, která na tu malou chvíli kdy byl tak blízko konci přestala. A s každým dalším nádechem nabývala na síle.
Bude žít dál a s ní. Jiná cesta není. Nějak to bude muset zvládnout.
*
Co dodat. Odraz mého současného duševního rozpoložení. ;)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Áťa Áťa | Web | 20. března 2011 v 19:46 | Reagovat

Hm... krásně napsaný... jen to nějak... nechňápu... :D Ten konec "s ní"... s kým? o ní neni zmínka... nebo jop? :D :-)

2 Áťa Áťa | Web | 20. března 2011 v 19:47 | Reagovat

Btw... Welcome back... :-)

3 miralen miralen | Web | 20. března 2011 v 19:48 | Reagovat

Jestli dostáváš ze slohu něco jinýho než jedničky, tak řekni, přijdu tý učitelce nakopat zadek.

4 Lola Lola | Web | 20. března 2011 v 20:01 | Reagovat

Líbí se mi to :) jsem tak uvažovala, že bych se teda konečně mohla dokopat k tomu taky něco napsat, ale pak se začtu do nějakého tvého příběhu a říkám si no.. že by to za těmi tvými hooodně pokulhávalo.. :( :D :D

5 Žabina* Žabina* | 22. března 2011 v 14:28 | Reagovat

Já už nevím co psát.. prostě zase je to skvělý..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama