close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více

Heartbeat inside

1. května 2011 v 22:27 | Lou |  ...My World...
Hi guys;)
Příběh. Enjoy. Bez happyendu, překvapivě.
Písnička dole.
*
Ale...na co si vzpomeneš po pár letech?
Možná na opovrhující výraz zdravotní sestry, když ti podávala léky. Už tě dávno odsoudila. Nezodpovědnej puberťák, říkala možná v duchu. Jedna z mnoha věcí, co tě rozhodila a ubrala sílu nějak se z toho vyhrabat. Možná na svojí rodinu a na tu hanbu, zlost, touhu shovat se, když si jim to musela říct. Pravdu.
Na bílou čekárnu a smrad desinfekce. Na přísný výraz doktorky.
Další prosím. Jste si jistá?
*
Tehdy. V okamžiku, kdy ses to dozvěděla, když byla stoprocentní jistota, jsi měla jasno. Co chceš udělat. Co by bylo nejsnadnější. Nejvhodnější? Ale stále tu byli pochybnosti. Je to to nejlepší řešení? Ptala ses lidí na jejich názory. Co by jste udělali vy?
Ale nechtěla jsi je slyšet, jen potvrdit ten svůj. Zoufale jsi chtěla, aby potrat byl ta správná volba. A vztek uvnitř rostl a rostl.
A když odpověděli něco jiného, nebo jen pokrčili rameny, že nemají tušení, co by dělali, dohánělo tě to k šílenství.
Dvě tlukoucí srdce. V jednom těle. Jak se můžeš rozhodnout během tak krátké doby, když jenom výběr ponožek ti dělá problém?
*
Nezbyl čas. A tak jsi se rozhodla. A srdce už bylo opět jen jedno.
Věděla jsi, že to ještě není člověk. Lidská bytost. Ale mohla být...v budoucnu.
Zabila jsem.
Připravila jsem jí, nebo jeho o život. O možnost dýchat, vyrůstat. Co kdyby...se moje rodiče kdysi rozhodli stejně? Teď bych nežila. Neexistovala bych.
Noci byli moc dlouhé. Plné výčitek, občas bolestivých křečí v podbřišku.
Pozdě. Rozhodla ses.
*
Jak tohle skončí? Prozradím vám to.
Ona to nezvládne.
Za několik dní se vrátí domů že školy. Nikdo nebude doma. Zavře se do pokoje a zhroutí na zem. Už nemá vůli, její tělo je vyčerpané. Ztratí se hluboko uvnitř a zároveň se bude snažit být co nejdál. Od sebe, všeho.
A v hlavě jediné.
Nechci...už nechci.
*
The end.
Jenom dodatek. Nejsem proti potratum. Můj názor je, že jediná osoba, která se k tomu může vyjadřovat je ta, které se to týká. A že nemám nejmenší tušení, co bych dělala já.
*

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 miralen miralen | Web | 2. května 2011 v 19:11 | Reagovat

"Kdyby tó, však víš... Co bys dělala?"
jedna z věčných otázek
s kamarádkou jsme strávily hodiny a hodiny diskuzí "co kdyby"
..
byla bych Juno. asi.

2 Lola Lola | Web | 2. května 2011 v 20:50 | Reagovat

Na tohle téma by se dala vést nekonečně dlouhá diskuze.. neumím se vcítit do člověka, které mu se něco takového stane, navíc těch okolností může být tolik.. rozhodně nechci nikoho soudit, ale i tak jsem spíš proti..
Jinak výborně napsané ;-)

3 E. E. | 3. května 2011 v 10:41 | Reagovat

Četla jsem to, ale nemá sílu k tomu nic dodávat, chystám se do špitálu a jsem nanervy, snad jen to, že já jsem jednoznačně PRO potrat, ked ta rodina ještě není zajištěná, tak i tak by to dítě trpěli, ale stejně by se ho později ta rodina vzdala ;)

4 Žabina * Žabina * | Web | 4. května 2011 v 10:13 | Reagovat

Taky bych nevěděla..

5 Melody Melody | Web | 7. května 2011 v 11:52 | Reagovat

Cítila bych se jako vrah, ale prostě bych musela.
....asi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama