Červenec 2011

Chcípni, slunko, chcípni

27. července 2011 v 13:57 | Lou |  ...My World...
Here we go.
Zase se loučím na dobu neurčitou. Jak jste už asi poznali ze záhlaví.
Píšu věty a hned na to je mažu. Takže vlastně nepíšu nic. Takže vlastně ani nic nezveřejňuju.
Takže čekám nový komentáře u něčeho, co jsem vůbec nenapsala. Kapiš.
Navíc asi určitě hloupnu.
Tudůůůů
Tančím tango s drahou E. s plevelem v puse místo růže.
Snad jsem nechytla žádný breberky.
Piju hnusný studený kafe, protože mi to připomíná, že semtam je všecko studený a hnusný a my brzo chcípnem.
Čekám na něco spešl.
A čekám a čekám a čekám a asi marně.
Mizím, odjíždím, odlítáám, whatever.
*
Slep si auru, voe.
*
Bye, my little sunshines.


Light on

20. července 2011 v 0:45 | Lou |  ...My World...
Nesuďte mě, jestli to nedává moc smysl. Jenom už to chtělo něco...ehm. Přehnaně sladké a trošku mimo? Song: Aerosmith- Dream on
*
Dělím se o vzpomínku. Tak krásnou, tak jedinečnou.
Když dvě dívky vzhlížely k temné noční obloze, po které plulo malé světýlko a s jejich vlasy si hrál letní vánek.
Lampion štěstí.
Jen papír a svíčka, měli vzbuzovat naději.
Se zatajeným dechem obě sledovaly jeho pouť.
Jaké přání neseš? Kdo tě poslal?
Nedívala jsem se jí do očí, ale nejspíš byli plné smutku.
Tohle malinké světýlko brzy zmizí ve tmě. Odlétne, pak shoří.
Stejně jako naše přání. A nás opět obklopí tma.
Možná kdybych jí chytla za ruku, obejmula kolem ramen.
Co bych řekla? Věci se zpraví?
Vše špatné, co přišlo a zůstalo v nás je k něčemu?
Ten malý plamen ale způsobil, že jsem v to na chvíly uvěřila.
Proč? Vždyť pád bolí mnohem méně, když jste odmítli šanci vzlétnout příliš vysoko.
*
Protože některá přání musí shořet. A s nimi zmizí ve tmě i kus nás samotných.
Protože téměř všechno krásné pochází z bolesti. Bolest je také jedinou zárukou toho, že to co právě děláme stojí za to. Patří totiž k nám, proplétá se s láskou a je její součástí.
*
Lampion odvál vítr, ona tam zůstala.
*

Daisies, the end

19. července 2011 v 23:20 | Lou
My guys
Poslední. Kdo přečte a zkritizuje, má u mě čokoládu, kromě E., tý bych to vážně musela dát.
Edit.: fájn, fájn. Pro drahou E. ta čokoláda platí taky. Takže už si to přečteš? :D
Song dole.
*
Všichni jsme kdysi věřili. Že s příchodem noci z naší skříně, nebo z podpostele něco vyleze. S hlavou plnou fantazie, která si nevšímala rozumu. To, co nám kdysi tak nahánělo husí kůži, nutilo nás stuhnout a poslouchat, přestože jsme neslyšeli nic víc než splašený tlukot vlastního srdce, to jsme začali ignorovat. Vše obalit logikou. Jak by jsme také mohli připustit přítomnost něčeho, co nejde uspokojivě vysvětlit ani ovládnout. Proto teď nevidíme osobu v koutě pokoje, která tam nemá co dělat, vidíme jen vlnící se závěs, přestože okna jsou zavřená.
*

I don´t like bike

12. července 2011 v 1:27 | Lou |  ...My World...
Rána vynechávám.
Odpoledne trávim se S. Kingem, jezdím s drahou E. na kole, padám z kola, rozbíjím kola. Mám bebí.
Večer se marně snažím cvičit jógu.
V noci si čtu slash porno.
Mimo to kreslím masožravý kytky a hlavou mi běží takovýto šedivý, když je rozbitá televize.
Mám tu chybu zopakovat?
Chybu u který dokonce i moje chorá mysl řve extrémně nahlas ÁÁÁ CHYBA!?
Víte co? Moc času.
Š. mi ještě dluží štípance do zadku.
Já dlužím E. peníze na opravu toho kola.
A co je naprosto arggh? Dnes mě čeká další fyzická bolest.
PS: slash porno rovnáse detailní popis ehm..vztahu, mezi dvěma jedinci, stejného pohlaví. Kdyby jste náhodou nevěděli.
Myslete si co chcete. Mě to baví.
Chtělo by to studenou sprchu. Nebo ránu kladivem do hlavy.
Pomozte mi, si vybrat.
What Would Bernard Do?

Daisies, the middle

10. července 2011 v 16:01 | Lou |  ...My World...
Hi guys;)
Pokráčko...snad se bude líbit. Song dole:) A děkuju moc za komentáře k minulýmu..:)
*

Daisies

5. července 2011 v 21:50 | Lou |  ...My World...
Hi guys;)
Tak E., něco pro tebe..:) Konečně ses dočkala, tak snad tě to bude bavit :D
*první pokus o horor*
Poznámka autora: kámo, je to ku*va dlouhý!
Song dole.
Aj překlad: sedmikrásky


Can´t read my, can´t read my, no you can´t read my poker face

5. července 2011 v 19:59 | Lou |  ...My World...
Druhá tvář?
Proč né rovnou pátá? Nebo sedmá?
Neříkejte, že máte jenom dvě..
A teď nemluvim o žádných poruchách.
Téměř ke každému v okolí se chováme jinak. K opačnému pohlaví, k učiteli, zaměstnavateli, když chceme být vidět v lepším světle.
Někdo se prostě přizpůsobí podle člověka, se kterým právě mluví.
Co měli admini na mysli, když zadali druhá tvář?
Možná rozkošně vypadající lidi co po večerech zabíjí zombí na klávesnici, poslouchají metal, nebo sledují sadistické porno, nebo naopak lidi co se tváří ošklivácky a přitom se jich dotkne každá narážka, a nebo třeba ještě rozesmáté tváře s něčím né moc veselým uvnitř.
Prostě ty, do kterých by jste to neřekli.
Anyway..druhou tvář moc často neukazujeme, ať už z jakýhkoliv důvodů.
Možná proto, že vše co k ní patří se nám hnusí, nepříjde nám dostatečně dobrá, když jí zkoušíme posoudit z pohledu ostatních, nebo z důvodu neznám tě tak dobře, neřeknu.
Proto mě těší Š., zná mě asi 11 let, ví o mě hodně a dokonce tvrdí, že mě má ráda. Což teda nechápu.
I love you, hon:)
Občas pravou tvář máme odvahu ukázat jen anonymně. Jo. Blog je jeden z těch způsobů.
Občas naší pravou tvář neznáme ani my.
Asi všichni něco skrýváme a já pochybuju, že jde někoho 100% poznat.
Zmatený, pochybný..já vim :D
*
Jinej názor? Sem s nim, bro ;)

Home, crapy home

4. července 2011 v 21:17 | Lou |  ...My World...
Die, guys;)
Lituju pouze 3 věcí.
První, že jsem si úplně zkazila první den na SupernaturalConu. A to tím, že jsem ve svý blbosti a sobeckosti napsala velmi oškliváckou smsku o E., a omylem jí odeslala E.
Pššt! Chorý mozek nedomluvil.
Což si teda vyčítám ještě teď.
Ta druhá chyba byla, když jsem druhej den, místo abych šla s někym večer na pivo, šla spát.
(COTOJE TOHLETO?!)
A ta třetí?
No. Ono se vždycky něco najde.
I´m dissapointed.
Né festivalem. Ale cestou zpátky.
Fajn lidi, kterým nedělá problém začít se s váma zničehonic bavit, protože tam jsou všichni fajn a stejný cvoci jako vy a všichni tam jedeme ze stejnýho důvodu.
Bavit se.
Jenže pár dní skončí dost rychle a vy pak sedíte v hnusnym vlaku a vracíte se zpět do hnusnýho města, kde na vás hnusně koukaj lidi, protože jste hnusný.
Fajn, trošku přehánim.
Stručný info: ulovila jsem si placku s Bernardem, SN a jednu s krásňoučkym nápisem I´m not insane, my mother had me tested, kterou jsem teda dala Š. :p
Jen škoda, že jsem prošvihla přednášku o sebevraždách.
Jen škoda, že jeden z vlaků domů mi ujel a já se tahala s taškou skrz město, v noci (velmi nasraná). Chvíly jsem fakt myslela, že půjdu pěšky, což by mi nevadilo, kdyby u nás někdo neukrad všechny poklopy od kanálů.
Nakonec mě zachránili naši a já o několik hodin později usínala a litovala, že se tam nemůžu vrátit.
Sečteno/podtrženo: legendary. Dokonce mi z toho přestalo tikat v oku.
*
Btw: Essi se určitě brzy uzdraví. A vyrazí do víru velkoměsta. Essi možná píše sobecké komentáře, ale přizná to, a proto je Essi very special and we love her.
;D