Hi guys;)
Pokráčko...snad se bude líbit. Song dole:) A děkuju moc za komentáře k minulýmu..:)
*
Muž v uniformě zabouchal na dveře malého domu na okraji vesnice. Jeho obyvatelka položila dětské kresbičky, které si prohlížela, na stůl a odhodlaně vzala za kliku.
Ruku jí okamžitě obtočil kolem trupu a hlaveň zbraně přitiskl k hrdlu. Nepřekvapilo jí to, čekala na něj. Ale neřekne nic. Zabouchl dveře.
"Tak mluv! Kde jsou?"
Na prázdno polkla, ale mlčela. Pojistka cvakla.
"Mluv!" Pobídl jí netrpělivě.
Zrak obou dvou se stočil ke dveřím, které se znovu otevřeli. Dovnitř vtrhla mladá dívka. Černé vlasy stažené do culíku. Zmateně vydechla, stála na místě.
"Anno? Proč jsi přišla! Vydral se sykot z úst její starší sestry.
Kdo je teď hlídá?"
Voják se usmál. Hlaveň zbraně ještě víc přitlačil na kůži. Dívka zasyčela bolestí.
"Anno..rád tě vidím," řekl s úšklebkem.
Věděl moc dobře, co k němu cítí. Sklopené oči a letmé úsměvy pokaždé když prošel kolem ní, prozradily vše. Teď toho jen zprávně využít.
"Neublížím jim. Vážně. Jen mi prosím řekni, kde jsou. Chci jim pomoct!" Jeho hlas zněl naléhavě a mile. Poslední slovo zdůraznil. "Ona nechce spolupracovat!"
Zmatená dívka mrkla na sestru, která vrtěla hlavou. "Neříkej mu nic! Zabije nás a je potom taky"..
Chtěla ještě něco dodat, ale muž jí přiškrtil a ona zmlkla.
"Tak jí pusť...já ti to řeknu."
Voják pokrčil rameny, dívku odstčil. Ta spadla vyčerpaně na podlahu.
"Tak povídej".
"Jsou v tom dole, vychrlila ze sebe. Všechny."
Muž se usmál a ticho přerušil výstřel. Anna s doširoka otevřenýma očima sledovala sestřino bezvládné tělo. Krvavý otvor zející v její hlavě.
Vzdorně sledovala vojáka přes slzavý závoj, který se k ní přiblížil a šepotem dodal...ještě jsme spolu neskončily...
*
O několik let později na dveře toho domu opět někdo zaklepal. Otevřela dívka se stejně černými vlasy. Na obličeji se jí rozlil úsměv. Pustila návštěvu dovnitř.
"Tak jak si žijete, hoky?!"
Obě dívky v domě okažitě sklouzly pohledem k base piva, kterou návštěvnice přinesla.
"Jo, jde to!"
*
Neřekla jí to. Myslela si, že to bylo jen z unavenosti. Ten divný záchvat. Sice nechápala, kde se všechny ty scény vzaly, snad kousky z nějakého filmu? A teplo? Možná měla horečku. Pak už jenom zapracovala fantazie.
Téměř všechny už zapomněla. Jako sen, který se ráno vypaří z hlavy i ty záblesky mizely z paměti. Jen emoce zůstávaly. Nemohla nic z toho říct S., mohlo by to vypadat, že chce vycouvat a vrátit se. Měla toho plnou hlavu, ale usmála se na Ivu, pomohla jí s pivem a jedno si rovnou otevřela.
*
Večer byl v plném proudu. Všechny jsme seděli různě po pokoji a vyzvídaly. Iva měla plno drbů z civilizace. Pak chtěla vědět naše novinky.
S. v opilosti vyklopila celý příběh o její babičce Anně, její sestře učitelce ve školce i o vyhazovu její matky na ulici. Já přikyvovala hlavou.
Iva zaujatě poslouchala, pak z ní vypadlo pár nadávek.
Něco bouchlo do okna a S. nadskočila. Vstala...opile vrávorala ke dveřím. Slyšela jsem jak bere za kliku.
Přihmouřenýma očima jí sleduji, jak zírá do tmy. Pak do ní vešla. Teplá letní noc. Opravdu teplá.
Skrz okna i dveře začalo po chvíly vnikat slabé světlo.
Že by už svítalo? Displey mobilu ukazoval půl druhé. Přesto dovnitř vnikalo světlo jako za dne. Ještě víc hmouřím oči, S. nikde. vyklopýtám za ní ven. Stojí pár metrů od dveří a rukou si stíní oči před tím přímým, až moc jasným...tohle rozhodně není slunce.
"Poď!"
Křičím na ní, tahám za loket zpátky. Nechápavě kouká do světla, pak na mě.
Okamžitě jí odtud musím dostat.
Vejdem dovnitř. Ostříme a mrkáme, jako když se ze sluncem zalité ulice vrátíte do tmavé chodby.
Mlčíme. Iva nás pozoruje. "Tak co byl ten zvuk?"
"Jo mimochodem..krásný sedmikrásky kolem domu..." vzala další pivo.
S. si mě změří pohledem. Mluvil za vše.
Nechce to řešit, nemá vysvětlení. Bere si od Ivy láhev. To znamená, že ptát se bude jindy.
*
Voják si zapínal poklopec. Vyčerpaná dívka na zemi na něj zuřivě a vyčerpaně koukala.
V očích slzy.
"Doufám..že shoříš v pekle." Zasyčela.
Usmál se. "V tom případě, drahá, ty taky. Pamatuj. To ty jsi mi řekla, kde je mám hledat.
Jak se ti mám odvděčit?" Škodolibě zkřivil obličej.
"Promiň, byla to zábava, ale už musím jít..mám ještě práci." Bezcitně na ní mrkl, vyšel ven a nechal dívku ležet na zemi, vedle těla její sestry, s vědomím, že všechno, co bude následovat je jen a jen její vina.
---
Anna položila tělo své sestry na hranici a zapálila.
I přes tu vzdálenost slyšela, cítila pod nohama, bortící se kamení v dole. Přitom jí oči zaplnily další slzy.
V hlavě se jí začaly plést myšlenky..a ona už neměla co ztratit.
Všechno to poté napíše do deníků...aby se někdo dozvěděl...
*
Konec 2. části ;)
Slibuju, že další bude poslední ;D Snad je to víceméně přehledný.






Díky za popis SPNConu ,jak už jsem psala, jen tiše závidím
až jsem s sebou mírně cukla a uvažovala, jestli mi tak moc pracuje fantazie nebo co, a pak mi došlo, že je to asi součástí toho videa xD xD (jo mimochodem docela dobré video
)

A k příběhu - skvěle mi tam vyšel ten výstřel zrovna na tu část, kde se o něm píše
na začátku jsem byla mírně zmatená a možná jsem ještě trochu teď, dokonce jsem se musela vrátit k předchozí části, protože se to tvářilo jako nový příběh.. už jsem nedočkavá, jak to dopadne!